학술논문

Zobrazení slinných žláz magnetickou rezonancíMagnetic resonance imaging of salivary glands
Document Type
TEXT
Source
Subject
Language
Czech
Multiple Languages
Abstract
Nádory slinných žláz tvoří 3 % všech nádorů, většinou jsou benigní a nejčastěji postihují příušní žlázu. Riziko malignity nádorů stoupá s menšími rozměry postižené žlázy. Klinické rozlišení nádorů slinných žláz je obtížné. MR má v diferenciální diagnostice nezastupitelnou roli. První metodou volby v diagnostice patologie slinných žláz je UZ. MR je upřednostňována pro posouzení ložisek hlubokého listu příušní žlázy, podjazykové žlázy a malých slinných žlázek, perineurálního šíření, postižení hluboko uložených měkkých tkání a lymfatických uzlin. Pleomorfní adenom je nejčastější nádor slinných žláz, většinou v povrchovém listu příušní žlázy, s vazivovým pouzdrem. S odstupem se z něj může vytvořit karcinom, často více ložiskový. Nehomogenita parenchymu se solidními a cystickými okrsky, nevýrazné sycení po aplikaci GdKL, vyšší poměr vymytí kontrastu a nižší střední ADC hodnota než u maligních nádorů jsou charakteristické pro Warthinův nádor, který postihuje převážně kuřáky. Mukoepidermoidní karcinom nižšího stupně může imitovat pleomorfní adenom, vyššího stupně často metastazuje do lymfatických uzlin. Adenoidně cystický karcinom se často šíří perineurálně, recidivuje i v delším odstupu po operaci. Na T2 má střední, histologicky vyšší stupeň nádoru až nízký signál. Výjimečně do slinných žláz metastazují jiné nádory, nádor plic a prsu, z kožních pak karcinom z dlaždicových buněk či melanom. Sjógrenův syndrom je charakterizován množstvím drobných cystoidních struktur v parenchymu žlázy. Lymfom může postihovat lymfatickou tkáň příušní žlázy nebo uzliny v jejím okolí primárně či v důsledku systémové choroby.
Tumors of salivary glands forms 3% of all tumors. Majority of them is benign, parotid gland is most commonly involved. Risk of malignity is increasing with reduced size of involved gland. Clinical differentiation of salivary gland tumors is difficult. MRI is therefore important in differential diagnosis. Ultrasound is first method of choice in diagnostics of pathological involvement of salivary glands. MRI is preferred for evaluation of foci involving deep lobe of parotid gland, sublingual gland, minor salivary glands, deeply placed soft tissue and lymphatic nodes and perineural spread. Pleomorphic adenoma is the most common tumor of salivary glands, mostly in superficial lobe with fibrous capsule. Carcinoma, usually multifocal, can develop later from adenoma. Inhomogeneity of parenchyma with solid and cystic portions, mild enhancement after Gadolinium chelate application, higher wash out ratio and lower mean ADC value than in malignant tumors are characteristic for Warthin tumor, involving largely smokers. Mucoepidermoid carcinoma of lower grade can mimic pleomorphic adenoma, higher grade carcinoma often metastasize to lymphatic nodes. Adenoid cystic carcinoma often spreads perineuraly, makes recurrence in long delay after surgery. It has intermediate T2W signal, higher grade of tumor has even low T2W signal. Metastases into salivary gland are exceptional, commonly from lung and breast carcinoma, from skin squamous cell carcinoma or melanoma. Multiple small cystic structures in parenchyma of gland are characteristic for Sjógren syndrome. Lymphoma can involve lymphoid tissue of parotid gland or adjacent lymphatic nodes, either primary or secondary by systemic involvement.
Jiří Lisý, Michal Zábrodský, Vít Campr, Martin Kuchař, Renata Pipková, Jan Bouček, Lukáš Mikšík, Kristina Straková, Zuzana Bejlková
Literatura