부산대학교 도서관

Cíl: Zhodnotit střednědobé až dlouhodobé výsledky záchovných operací aortální chlopně a identifikovat rizikové faktory selhání těchto výkonů. Metodika: V období od 11/2007 do 10/2017 bylo na našem pracovišti provedeno 198 záchovných operací aortální chlopně. Průměrný věk operovaných byl 48,4 let ± 13,5. Průměrný stupeň aortální regurgitace před operací byl 3,4 ± 1,1. Aortální regurgitace způsobená dilatací aortálního kořene byla u 106 nemocných, prolaps cípu byl u 92 pacientů. Výsledky: Z celkového počtu 198 operací byla provedena 24× suprakoronární náhrada ascendentní aorty, 11× reimplantace aortální chlopně, 71× remodelace aortálního kořene (66× spolu s implantací zevního anuloplastického prstence) a 92 pacientům byl proveden výkon na cípech aortální chlopně. 30denní mortalita byla 0 %. Ve sledování je 194 operovaných pacientů, zemřeli čtyři nemocní, přežívání je 98 %. Střední doba sledování je 2,8 roku. Reoperováno bylo 19 pacientů (9,5 %); 15 pro recidivu aortální regurgitace, 1 pro rozvoj aortální stenózy, 2 pro infekci cévní protézy a 1 pro pseudoaneuryzma kořene aorty. Z provedených reoperací byla provedena 1× replastika aortální chlopně, 1× náhrada bioprotézou, 14× mechanickou protézou (z toho 1× s uzávěrem pseudoaneuryzmatu) a 2× náhrada aortálního kořene homograftem. Hlavními důvody recidivy aortální regurgitace bylo obnovení prolapsu cípu a redilatace aortálního anulu při selhání anuloplastiky (9×). Dalšími příčinami selhání aortální plastiky byla restrikce a retrakce cípů (6×). Závěr: Záchovné operace aortální chlopně lze v současnosti považovat za metodu volby u vybraných pacientů. Echokardiografie správně rozliší nálezy vhodné k záchovnému výkonu, určí optimální typ výkonu, zhodnotí jeho výsledek a odhalí přítomnost rizikových faktorů selhání rekonstrukce aortální chlopně. [ABSTRACT FROM AUTHOR]